Stationfall

Planetfall jsem dohrál někdy v roce 1993, na půjčeném disketovém balíčku, se slovníkem angličtiny po boku a třemi stránkami vlastnoručně psaných poznámek. Když se o dva roky později ukázalo, že Infocom vydal pokračování, bylo jasné, že musím sehnat i to.

Stationfall z roku 1987 navazuje na legendární Planetfall a vrací hráče do kůže téhož důstojníka Kosmického pluku, jehož kariéra po hrdinských událostech prvního dílu skončila přesně tam, kde kariéry hrdinů obvykle končí: u papírování. Rutinní zásobovací mise na odlehlou vesmírnou stanici se pochopitelně záhy zvrhne v něco podstatně méně administrativního. Steve Meretzky, autor obou her, měl rád situace, kdy se z nicotného zadání vyklube katastrofa planetárních rozměrů.

Jako každá hra Infocomu je Stationfall textová adventura ovládaná příkazovým řádkem. Píšete anglicky, parser vám rozumí lépe nebo hůř podle toho, jak přesně formulujete. Tady je třeba říct rovnou: angličtina musí být na slušné úrovni, slovní zásoba nestačí, důležitá je syntaxe. Parser Infocomu byl na svou dobu výjimečný, ale dnes i vstřícný hráč narazí na zeď, když hra nerozumí logicky správnému příkazu. Floyd, robotický společník z prvního dílu, se vrací i tady, a právě jeho přítomnost dává hře emocionální jádro, které přečkalo třicet let bez újmy.

Co Stationfall přinesl a co si pamatuju dodnes, je atmosféra postupně se hroutícího prostředí. Stanice nefunguje, jak má, věci nejsou tam, kde mají být, a hra dávkuje znepokojení pomalu a uvážlivě. Meretzky uměl kombinovat humor s reálným napětím způsobem, který málokterá textovka dokázala. Zestárlo naopak to, co stárne u všech Infocomů: některé puzzly jsou levné, logika skrytá za dveřmi, které otevřete jen náhodou nebo po třiceti minutách tupého zkoušení. Bez návodu nebo alespoň tužky a trpělivosti se místy nedohnete.

Dnes Stationfall sedne těm, kdo mají rádi příběh vyprávěný textem a nevadí jim, že hra předpokládá spíš čtenáře než reflexy. Pokud jste Planetfall nehráli, začněte tam — Stationfall bez znalosti prvního dílu přijde o část svého účinku. Pokud jste ho hráli a Floyda si pamatujete, tuhle hru vám doporučovat nemusím. Víte sami.