Star Legions

Rok 1992, monitor CGA bliká, z reproduktoru se line táhlý pisk a já hledám ve změti příkazů něco, co by se dalo nazvat strategií. Star Legions od Supernova Creations byl přesně ten typ hry, který se v tehdejším katalogu DOS her ztratil mezi desítkami podobných titulů — ale kdo se prodral přes úvodní obrazovku, dostal dávku tahové vesmírné strategie, která na sebe vůbec nehrála.

Hráč velí flotile v galaktickém konfliktu, kde se soupeřící frakce přetahují o planety a hvězdné sektory. Herní svět je zasazen do sci-fi univerza s frakcemi, flotilami a dobyvačnými misemi s pevně daným časovým limitem. Cíl je jasný: obsadit, udržet, zlikvidovat odpor. Žádné velké diplomatické okénko, žádný příběh přes tři akty — čistý vojenský konflikt na hvězdné mapě.

Jádro hry tvoří tahová správa flotily. Torpédoborce, transportní lodě, zásobovací jednotky — každý typ plavidla má svou roli a hráč, který je hází do boje bez rozmyslu, brzy zjistí, že vesmír je krutý a zásoby konečné. Rozhraní je textové, místy zkratkovité až na hranici hermetismu. Manuál nebyl luxus, byl nutnost. Kdo ho nečetl, hrál slepého navigátora.

Co Star Legions odlišovalo od průměru, byl důraz na logistiku a časový tlak. Mise měly limity, flotila se nedoplňovala sama od sebe a každé špatné rozhodnutí se kumulovalo. Na rok 1992 šlo o solidně promyšlený systém — ne grafická paráda, ale mozková práce. Dnes hra zestárla přesně tam, kde se dalo čekat: rozhraní je nemilosrdně spartánské a bez trpělivosti moderního hráče se k samotnému obsahu prostě nedostanete.

Dnes si Star Legions zahraje ten, kdo má rád tahové strategie v době, kdy tahová strategie znamenala číslice na černém pozadí a spoléhání na vlastní úsudek víc než na tutoriály. V prohlížeči přes DOSBox emulátory je hra dostupná — stačí deset minut na to, aby člověk pochopil ovládání, a pak se buď chytí, nebo zavře záložku. Já ji zavřel. A pak otevřel znovu.