Někdy v roce 1991 jsem poprvé viděl lyžaře, jak sjíždí dolů po monitoru a pak ho sežere sněžná příšera. Nevěděl jsem, co jsem právě viděl. SkiFree byl přitom jen malý vedlejší projekt jednoho programátora z Microsoftu.

Chris Pirih napsal tuhle hru ve volném čase, když pracoval v Microsoftu. Hra nakonec skončila v Microsoft Entertainment Packu poté, co si ji Pirih spustil v práci a správný člověk si toho všiml. Takový byl tenkrát Microsoft — firma, kde vám vedení možná schválilo shareware lyžování místo výpovědi. SkiFree je sportovní arkáda pro Windows 3.x, nikoliv DOS, kde ovládáte lyžaře jedoucího dolů po nekonečném svahu.
Hra nabízí tři režimy: volný styl, slalom a stromový slalom. Ve volném stylu jedete prostě dolů, sbíráte body za triky a vyhýbáte se stromům, psům a jiným překážkám. Ovládání myší působí zpočátku podivně — pohybem kurzoru určujete směr jízdy — ale po pár minutách sedí přirozeně. Fyzika je pochopitelně schematická, žádné přesné modelování sněhu. Co hru dělalo skutečně zapamatovatelnou, byl yeti. Po určité vzdálenosti se vynoří sněžná příšera a sežere vás. Bez varování, bez úniku — tedy skoro. Existuje způsob, jak utéct, ale spousta hráčů ho nikdy neobjevila a tahle smrt z ničeho nic patřila k nejznámějším mikrotraumatům devadesátkového dětství.

SkiFree zestárl přesně tak, jak se od takové hry čeká — jako milá miniatura, ne jako zážitek na hodinu. Grafika je roztomile skromná, zvuky jsou... přítomny. Ale svůj účel plnila dokonale: pět minut přestávky, sněžný svah, pak smrt od yetise. Hra se stala kulturní referencí daleko přesahující svůj skutečný obsah, hlavně díky tomu yetimu.

Dnes ji v prohlížeči ocení ti, kteří ji pamatují z doby, kdy Windows ještě nepodporovaly 32bitové barvy a spouštěli jste programy z File Manageru. Nebo prostě kdokoli, kdo chce strávit deset minut na svahu a ověřit si, jestli opravdu existuje způsob, jak yetimu utéct. Existuje. Ale neprozradím jak.