Romance of the Three Kingdoms III: Dragon of Destiny

Pamatuju si, jak jsem tehdy chvíli civěl na obrazovku a snažil se zorientovat v mapě Číny rozdělené na desítky provincií, každá s vlastním guvernérem, armádou a zásobami obilí. Rok 1993, KOEI, a já s chlapeckou angličtinou a slovníkem vedle klávesnice.

Romance of the Three Kingdoms III: Dragon of Destiny vychází z klasického čínského románu o rozpadu dynastie Han na přelomu druhého a třetího století. Historické období plné frakcí, intrik a vojenských kampaní — přesně takové kulisy, na kterých KOEI vybudovalo celou svou pověst. Na výběr máte historický scénář, kde nastoupíte do rolí skutečných válečníků a vojevůdců, nebo náhodně generované podmínky pro ty, kdo chtějí trochu jiný průběh.

Jde o tahovkou strategii na makroúrovni — spravujete provincie, rekrutujete generály, vyjednáváte spojenectví a posíláte armády přes řeky a pohoří. Každý měsíc je jedno kolo, každé rozhodnutí se počítá. Generálové mají atributy — bojová zdatnost, inteligence, charisma — a jejich kombinace rozhoduje, kdo jde do boje a kdo radši sedí doma a vybírá daně. Systém je pro rok 1993 překvapivě hluboký, i když dnes grafika a rozhraní vypadají jako projekt z hodin informatiky na základní škole.

Co tehdy KOEI dělalo lépe než většina konkurence, bylo propojení politiky s válkou. Nestačilo mít největší armádu. Potřebovali jste loajální generály, zásoby, diplomatické vztahy a trochu štěstí při vyjednávání. Čas utíká rychle a než se nadějete, sousední warlord vám přetáhne polovinu důstojníků a vy koukáte na prázdnou provincii. Hra zestárla čitelně — rozhraní je krkolomné, tooltip v roce 1993 ještě nebyl módní záležitostí a část herních systémů pochopíte jen pokusem a omylem nebo s manuálem v ruce.

Dnes Dragon of Destiny sedne hráčům, kteří mají rádi historické strategie se skutečnou hloubkou a nevadí jim, že hra nevede za ručičku. Je to typ zážitku, kde první partii prohrajete, druhou pochopíte mechaniky a teprve třetí si začnete opravdu užívat. V prohlížeči přes DOSBox emulaci ji rozchodíte bez větší bolesti — a přesně takhle ji doporučuju vyzkoušet, než investujete víc než půl hodiny zjišťováním, jestli to pro vás je.