Road Hog

Rok 1995 byl pro závodní hry na PC brutálně přeplněný trh. Micro Machines 2, ExtraCarts, BC Racers — každý druhý vývojář chrlil shora snímaná závodní šílenství a doufal, že si ukousne kousek koláče. Do tohoto prostředí vstoupil Road Hog od Teacy Entertainment, zřejmě první a zároveň poslední titul tohoto studia. To o něčem svědčí.

Základ příběhu je přesně tak absurdní, jak to v té době bývalo zvykem. Řídíte nějakého frustrovaného chlapíka, kterému přetekl pohár trpělivosti se světem kolem — konkrétně s přehnaně slušnými, korektními typy — a rozhodl se vzít věci do vlastních rukou. Respektive do volantu. Jde tedy o arkádové závodění s důrazem na chaos a destrukci spíš než na čistý čas na kolo.

Mechanicky se Road Hog pohybuje v zajetých kolejích shora snímaných arkád. Ovládáte auto v pseudoizometrickém pohledu, taranujete soupeře, vyhýbáte se překážkám a snažíte se přežít do cíle. Nic, co by v roce 1995 způsobilo pokles čelisti. Problém je, že konkurence v tomto žánru měla buď lepší fyziku, nebo lepší humor, nebo lepší level design — a Road Hog neexceluje v žádné z těchto kategorií. Hratelnost je funkční, ale neurazí ani nenadchne. Ovládání reaguje přijatelně, umělá inteligence soupeřů splní svůj účel, ale to je asi vše, co lze říct bez přehánění.

Co si na Road Hogu pamatuji — nebo spíš co vyzařuje z každého jeho pixelu — je ta typická mid-devadesátková energie low-budget her. Malé studio, limitovaný rozpočet, ale reálná snaha udělat něco trochu výstředního. Zestárlo to různě. Grafika odpovídá době, zvuky jsou standardní VGA-era záležitost. Nebyl to hit tehdy a dnes je to kuriozita spíš pro sběratele zapomenutých DOS her než pro hledače skutečně dobrého závodního zážitku. Připomíná mi to desítky krabic z výprodejových košů v Electroworld kolem roku 1996 — věci, které nikdo nepropagoval, ale někdo je přesto koupil.

Dnes Road Hog sedne hlavně těm, kdo mají rádi DOS archeologii a zajímají je hry, o nichž žádná wiki neobsahuje pořádný článek. Pokud chcete závodní klasiku z téhož období, sáhněte jinam. Pokud vás zajímá, co vznikalo na okraji herního průmyslu devadesátých let — hry bez vydavatelské podpory, bez marketingového rozpočtu, ale s vlastním svérázným nápadem — pak Road Hog stojí za hodinu vašeho času. V prohlížeči přes DOSBox jej dnes rozjedete snadno, a přesně tolik času mu také věnujte.