Rick Dangerous Pack

Pamatuji si ten první level jako dnes. Džungle, padající balvany, a Rick mrtvý dřív, než jsem stačil zmáčknout druhé tlačítko. Pak zase. Pak ještě jednou. Core Design v roce 1990 neměli zájem vychovávat hráče — hodili vás do hry a čekali, jak dlouho vydržíte.

Rick Dangerous je akční plošinovka zasazená do ducha Indiana Jonese — dobrodružství z první poloviny dvacátého století, průzkum vzdálených lokalit, pasti na každém kroku. Rick je takový britský hrdina s pistolí a dynamitem, který se proplétá lokalitami od egyptských pyramid přes nacistické pevnosti až po mimozemské prostředí. Inspirace Spielbergovým Jonesem je víc než zřejmá, Core Design to ani moc neskrývali.

Hratelnost je přímočará jen na první pohled. Rick umí běhat, skákat, střílet a házet dynamit. Ovládání na klávesnici je tuhé, ale zvládnutelné — problém není v ovládání, ale v tom, co na vás hra chystá. Rick Dangerous patří k té staré škole, kde smrt přichází bez varování, z míst, která předtím vypadala nevinně. Pasti jsou schované v podlaze, za rohem čeká voják, kláves je plná nástrah. Zemřete hodněkrát. To není metafora — je to doslova podmínka hraní. Hra vás nutí učit se smrtí, konkrétní sekvence si pamatovat a opakovat. Kdo tohle nenávidí, může rovnou odejít.

Přesto — nebo právě proto — jsme u toho v devadesátkách seděli hodiny. Grafika na PC verzi byla solidní na svou dobu, zvuky ze Sound Blasteru dodávaly atmosféru, a ten pocit, když jste konečně prošli záludným koridorem, který vás předtím pětkrát zabil, byl autenticky uspokojivý. Hra zestárla hlavně v té slepé krutosti — dnešní hráč zvyklý na checkpointy a viditelné pasti bude zpočátku v šoku. Ale férová to nebyla ani tehdy, buďme upřímní.

Dnes Rick Dangerous sedne těm, kdo mají rádi starou školu bez omluv. Retro nadšenci, pamětníci, kteří chtějí ověřit, jestli jsou na tom s reflexy pořád stejně špatně jako v devadesátkách — ti si přijdou na své. V prohlížeči si ji zahrajete bez instalace a bez ztráty dvaceti minut života s dosboxem. Prvních deset smrtí vás čeká zdarma.