John Romero. Jméno, které dnes každý spojuje s Doomem, Quakem a tou nechvalně proslulou reklamou na Daikatanu. Jenže než tohle všechno přišlo, seděl mladý Romero u PC a psal jednoduché akční hry, které se prodávaly za pár dolarů. Pyramids of Egypt z roku 1989 je jedna z nich.

Hra pochází z dílny Ideas From the Deep, raného projektu, na němž Romero pracoval ještě dávno před id Software. Zasazení je přesně takové, jaké název slibuje — Egypt, pyramidy, záhady starověku. Cíl je prostý: projít sérii obrazovek, vyhnout se překážkám a nepřátelům a dostat se dál. Žádná složitá zápletka, žádné cutscény. Rok 1989 byl jiná doba.
Hratelnost je čistě arkádová. Hráč se pohybuje po obrazovkách shora dolů nebo z boku — přesné uspořádání závisí na konkrétní části hry — a vyhýbá se tomu, co ho chce zabít. Ovládání je přímočaré, na tehdejší poměry funkční. Není to hra, která by vás trápila nejasným ovládáním nebo frustrující fyzikou. Trápí vás zkrátka tím, co je na obrazovce, a to je v pořádku.

Proč si ji pamatujeme? Upřímně — většina lidí si ji nepamatuje. Pyramids of Egypt je zajímavá hlavně jako artefakt, jako důkaz, že i legendy začínají někde. Romero tehdy teprve brousil zuby. Hra samotná nezavádí žádný převratný mechanismus, grafika byla průměrná i na rok vydání a hudební doprovod na PC reproduktoru byl přesně takový, jaký byste čekali. Přesto v tom celém něco sedí — úspornost, přímočarost, žádné zbytečné zdržování.

Dnes si Pyramids of Egypt zahrajete spíš z historické zvědavosti než pro zábavu. Pokud vás zajímá, jak vypadaly hry v době, kdy Romero ještě netušil, co bude dělat za čtyři roky, je tohle poctivý doklad té éry. V prohlížeči ji zvládnete za odpoledne — a to opravdu myslím jako horní odhad.