Popeye 2

Pepek námořník byl v devadesátkách všude — kresleňák, tričko, hrneček. A kde je komerční maskot, tam je i videohra. Alternative Software vydali v roce 1992 Popeye 2 pro PC a já si pamatuji, jak jsem před tou obrazovkou seděl s lehce skeptickým výrazem. Nestejný pocit mám dodnes.

Hra je plošinovka zasazená do světa ikonického námořníka se špenátem. Cíl je přesně takový, jaký byste čekali — Pepek skáče, mlátí nepřátele, sbírá věci, záchrana Olivie je někde v pozadí celého toho kolotoče. Žánrově nic překvapivého, rok 1992 na PC byl plošinovkami doslova přecpaný.

Ovládání funguje, jak má. Skákáte, útočíte, snažíte se přežít. Problém není v mechanikách samotných — ty jsou solidní a hra se drží přiměřeně pohromadě. Problém je jinde. DOSBox a s ním to podivné nestandardní rozlišení 320x400 pixelů způsobují, že obraz vypadá zmáčknutě a podivně roztažený, zvláště dole na obrazovce. Není to chyba emulace jako takové, hra prostě tohle rozlišení používá, a na moderním monitoru to bije do očí způsobem, který původní CRT trochu maskoval. Grafika sama o sobě není špatná, ale tenhle efekt kazí první i desátý dojem zároveň.

Verze pro Commodore 64 měla v době vydání lepší reputaci a to se na PC portu trochu podepsalo — je cítit, že PC nebylo primární platforma, pro kterou tenhle titul vznikal. Přesto hra není propadák. Kdo má rád klasické plošinovky s licencovaným charakterem a nevadí mu drobné vizuální podivnosti, najde tu funkční, slušně hratelnou akci bez větších ambicí.

Dnes Popeye 2 sedne hlavně nostalgikům, kteří s Pepkem vyrůstali a chtějí si osvěžit paměť, nebo sběračům DOSových kuriozit. V prohlížeči přes emulaci to rozjedete bez instalace za pět minut. Jenom se nenechte zaskočit těmi pixely dole na obrazovce — to není váš monitor, to je prostě Popeye 2.