Jsou hry, o kterých jsem nikdy neslyšel, a pak jsou hry, o kterých jsem nikdy neslyšel a které mě přitom hodinu nenechaly od monitoru vstát. Pilgrim Quest z roku 1991 patří do té druhé skupiny.

Decision Development Corp. tehdy vytvořila strategii zasazenou do období kolonizace Nového světa. Výchozí situace je jasná: nalodit se, přeplout Atlantik, přežít a prosperovat. Žánrově je to strategie s výrazným nádechem průzkumu — někde mezi Discovery of the Americas, Seven Cities of Gold a Colonization, jak to kdysi trefně někdo popsal. A ta kombinace dává smysl. Každý z těch titulů byl sám o sobě solidní základ, takže výsledný kříženec měl na čem stavět.
Hratelnost stojí na správě zdrojů, rozhodnutích o trasách a postupném pronikání do neznámého území. Ovládání je na poměry roku 1991 přehledné, menu logické a hra vás neházela do hluboké vody bez záchranného kruhu. To byl tehdy u podobných titulů komfort, na který se nedalo spoléhat. Tempo je klidnější, analytické — žádné reflexy, jen plánování a trpělivost.

Co Pilgrim Quest odlišuje od přímé konkurence, je způsob, jakým míchá různé roviny hry. Nejde jen o obchod nebo jen o průzkum — musíte zvažovat obojí zároveň, a to v podmínkách, které vás průběžně přehodnocují. Hra nekouká jinam, když se rozhodnete špatně. Zestárla slušně: grafika je minimalistická, ale funkční, a mechaniky nestojí na ničem, co by dnes působilo neobratně. Horší je, že v roce 1991 prošla téměř bez povšimnutí a nikdo ji tehdy pořádně nepropagoval.

Dnes ji ocení hlavně ti, kdo mají rádi strategie s průzkumnou složkou a nevadí jim, že hra nevykřikuje každý svůj systém na první pohled. Chce trochu trpělivosti při rozkoukání. Ale právě takové hry pak drží déle než týden.