Nobunagas Ambition II

Pamatuju si, jak jsem seděl nad manuálem přeloženým ze špatné angličtiny do ještě horší češtiny a snažil se pochopit, co vlastně po mně ta hra chce. Nobunaga's Ambition II mi tenkrát vzalo víkend a vrátilo ho o měsíc později.

KOEI vydalo tuhle strategii v roce 1989 a zasadilo ji do japonského sengoku období — éry válčících klanů, kdy se feudální páni přetahovali o nadvládu nad roztříštěným ostrovním impériem. Hrajete za daimjóa, tedy feudálního vládce jedné nebo více provincií, a váš cíl je prostý: sjednotit Japonsko pod svou vládou. Buď silou, nebo lstí, nebo kombinací obojího. Nobunaga Oda jako historická postava se k tomu dostal nejblíže — KOEI vám dává šanci dokončit, co on nestačil.

Hra je tahová a komplexní způsobem, který v roce 1989 nebyl samozřejmostí. Správa provincií zahrnuje zemědělství, obchod, nábor vojáků, loajalitu obyvatelstva. Diplomatická stránka přidává spojenectví, sňatky, špionáž a vydírání. A pak jsou tu bitvy — taktické střety na hexagonové mapě, kde záleží na terénu, počasí i statistikách vašich generálů. Na poměry tehdejšího PC to byl systém pozoruhodně propracovaný. Ovládání přes menu je pomalé a ukecanější, než by dnes kdokoli snesl, ale v tom kontextu šlo o standard.

Co Nobunaga's Ambition II přinesla a co si u ní pamatuju nejlépe, je pocit, že každé rozhodnutí má váhu. Nevyhrál jsem provincii, vybudoval jsem ji. Ztrácet generála v bitvě bolelo, protože generálové mají jména a statistiky a roky práce do nich vložené. To je myšlenka, kterou pozdější série jako Romance of the Three Kingdoms táhly dál a dál — KOEI ji tady měla na PC už pěkně rozkoukanou. Co naopak zestárlo špatně, je tempo. Hra je pomalá s velkým P. Každý tah, každá provincie, každá akce — vše čeká na potvrzení. Trpělivost se tu nerecykluje, ta se přímo spotřebovává.

Dnes ji doporučím člověku, který má rád hluboké tahové strategie a nevadí mu, že rozhraní pochází z éry, kdy myš byla exotický luxus. Kdo zná Civilizaci nebo starší díly Total War, tady najde historický a filosoficky odlišný přístup — méně o expanzi map, více o správě a lidech. V prohlížeči se hraje překvapivě dobře, protože pomalé tempo hry nijak neruší fakt, že tablet nebo starší notebook ji bez problémů utáhne. Dát jí šanci ve volném odpoledni je rozumná investice. Dát jí celý víkend je nevyhnutelný důsledek.