No Respect

Appeal S.A. je studio, které si většina lidí spojuje s Outcastem z roku 1999 — tou ambiciózní akcí s voxelovým enginem, o které se dodnes mluví. No Respect, jejich akční titul z roku 1997, si málokdo pamatuje. A to je právě ta část příběhu, která za pozornost stojí.

Jde o akční hru pro MS-DOS, která vznikla v době, kdy žánr žil mezi dvěma světy — staré scrollovací arkády pomalu ustupovaly 3D akcím a každý druhý titul se tvářil, že vynalézá střelec z pohledu první osoby. No Respect šla jinou cestou a držela se přímočarého akčního principu bez přehnaných ambicí.

Hratelnost je záměrně přímočará — buď hraješ, nebo nehraješ, nic mezi tím. Ovládání neláme hlavu, obtížnost je přiměřená a hra nezdržuje. Přesně ten typ titulu, který v devadesátkách fungoval jako výplň odpoledne, ne jako víkendový projekt. Dnes bychom to nazvali pick-up-and-play, tehdy se to prostě spustilo a hrálo.

A tady se dostáváme k jádru věci. No Respect prý nikdy nedostala férovou šanci, protože Ocean — původní vydavatel — koupil Infogrames a hra v tom korporátním přeskupování jednoduše zapadla. Nikdy nevyšla pod rozpočtovým štítkem, který byl v té době pro podobné tituly záchrannou sítí. Budget line v druhé polovině devadesátek dokázala prodat hry, na které by si za plnou cenu nikdo nesáhl, a přitom z nich udělat solidní zásah. No Respect tu šanci nedostala. Škoda — mohla být tím nenápadným hitem za dvě stě korun, který sis koupil na stánku vedle nádraží a pak hrál déle, než sis čekal.

Dnes je to kuriozita pro ty, kdo sbírají slepé skvrny devadesátkové herní scény. Není to masterpiece, není to propadák s hlubokou duší — je to solidní, přehlédnutý titul od studia, které rok nebo dva poté dokázalo světu, že umí víc. Pokud tě zajímá, co Appeal dělal před Outcastem, nebo jednoduše chceš vidět hru, která se do historických přehledů nedostala čistě z vydavatelských důvodů, stojí za prozkoumání.