Need for Speed: World

Rok 2010, a já sedím u počítače se zkříženýma rukama. Na monitoru NFS: World, za zády léta strávená s Hot Pursuit 2 a Most Wanted. Jenže tohle není ta stará jízda — tohle je nový experiment EA, který se do oldgame.cz dostane jen proto, že dnes jezdí zadarmo.

Need for Speed: World bylo EA Black Box pokusem vybudovat masivní online závodní svět někde na průsečíku Most Wanted a Carbon. Žádný příběh, žádný záporák v saku, žádná FMV cutscéna. Místo toho otevřené město, vytuněná auta, žebříčky a tisíce hráčů z celého světa, kteří vás rádi přejedou. Čistý online multiplayer, nic víc.

Základní ovládání a fyzika jsou solidní — typický arkádový NFS, auto se chová spíš jako mýdlo na ledě než jako skutečný stroj, ale to k sérii patří. Policejní honičky jsou tu taky, bohužel trochu vychuchlejší, než jsme z předchozích dílů znali. Větší problém byl jiný: hra od začátku stála na free-to-play modelu s drahými mikrotransakcemi, takže postup bez placení byl bolestivě pomalý. Grind byl cítit za každým zatáčením.

Servery EA World v roce 2015 vypla — a s nimi zmizela i hra samotná, protože bez serverů nešlo jet vůbec nic. Singleplayer neexistoval. Hráči ji tehdy po právu kritizovali za závislost na připojení a agresivní monetizaci. Tehdy to byl varovný signál, dnes je to školní příklad toho, jak ne-stavět hru. Fakt, že ji EA vydala jako freeware těsně před vypnutím serverů, byl spíš úsměvný krok než velkorysý dar.

Dnes NFS: World žije díky komunitním soukromým serverům — konkrétně projektu jako SpeedBoost nebo náhradám, které se o její záchranu pokoušejí. Pokud patříte k těm, kdo si rádi zahrají kousek herní historie z doby, kdy EA zkoušela online-only závodění, a nevadí vám provozní nejistota komunitních serverů, je to zajímavé retro-okno do roku 2010. Jako studijní materiál, kde se věci pokazily — i kde bylo jádro hry vlastně fajn. Jako hra samotná už má World hodně za sebou.