Narco Police

Rok 1990, Sound Blaster teprve dobývá trh a já sedím u monitoru s oranžovým fosforem a koukám, jak se moje postavička snaží zlikvidovat drogový kartel se základnou na vlastním ostrově. Skromné ambice to nebyly.

Narco Police od španělského studia Iron Byte staví na tehdy oblíbené premise: bezohledný kartel ovládá celý ostrov, má soukromou armádu a podzemní tunely, kam schovává veškerou infrastrukturu před vzdušnými útoky. Vy jste speciální policejní jednotka poslaná to celé rozebrat. Zápletka je na úrovni akčního béčka z videopůjčovny, což tehdy bylo spíš kompliment než kritika.

Hra funguje jako akční střílečka s izometrickým nebo poloizometrickým pohledem — Iron Byte se v té době pohyboval v žánru, kde dominoval Commando a jeho četné klony. Procházíte venkovními lokacemi, střílíte na nepřátele, sbíráte munici a hledáte cestu do podzemního komplexu. Ovládání odpovídá době: tuhé, s určitou setrvačností a občas diskutabilní detekcí zásahů. Nic, co by veterána překvapilo, ale nováček z roku 2024 bude chvíli koukat, proč ho zabili kulkou, která ho minula o metr.

Co Narco Police odlišovalo od generické produkce, byl právě ten ostrov — prostředí působilo uceleněji než u her, které hráče hodily do abstraktní džungle bez kontextu. Podzemní základna kartelů jako druhá část hry přinášela změnu tempa i vizuálního stylu. Bohužel technické možnosti roku 1990 a rozpočet malého španělského studia narazily na hranici, za kterou ambice přestaly odpovídat výsledku. Nepřátelé se opakují, obtížnost místy skočí bez varování a checkpointový systém byl v té době pojmem z jiného světa.

Dnes je Narco Police zajímavý spíš jako dobový artefakt než jako herní zážitek, u kterého strávíte víkend. Připomíná, jak hustě byl konec osmdesátých a začátek devadesátých let zalidněn akčními klony a jak hodně se studia snažila dodat příběhový kontext tam, kde stroje ještě nestačily ten kontext plně unést. Pokud vás baví archeologie žánru nebo chcete ukázat mladšímu příbuznému, jak vypadal akční titul před Doomem, má smysl si ho v prohlížeči pustit na půl hodiny. Víc od něj nečekejte a nebudete zklamáni.