Museum Madness

Pamatuju si, jak jsem v devadesátkách stál před výkladní skříní v muzeu a přemýšlel, jestli by se ty vystavené lebky mohly pohnout. Museum Madness z roku 1994 od Novotrade tenhle dětský záchvěv vzal doslova a postavil na něm celou hru.

Jsi průměrné školní dítě s domácím úkolem a kamarádem-robotem jménem MICK. Místní muzeum právě dostalo nové interaktivní exponáty — takzvané cyrepy, robotické repliky historických osobností — jenže do systému se někdo nebo něco dostalo a ti roboti zapomněli, kdo vlastně jsou a k čemu slouží. Tvůj úkol je projít jednotlivá křídla muzea, obnovit pořádek a při tom se mimochodem něco naučit. Vzdělávací záměr je tu přítomný celou dobu, ale nebuší tě do hlavy tak agresivně jako v některých jiných titulech té doby.

Hratelnost stojí na průzkumu tematicky oddělených sekcí — příroda, vesmír, dějiny, věda — kde řešíš relativně jednoduché hádanky a úkoly, aby si každý cyrepa vzpomněl na svůj příběh. Ovládání je myší, rozhraní dobově point-and-click. Obtížnost je nastavená na mladší publikum, takže dospělý ji proletí bez zaváhání. Grafika v EGA nebo VGA palетě vypadala v roce 1994 přijatelně, dnes působí jako pozdrav z jiné epochy — ale ne nepříjemný.

Novotrade tehdy jinak dělal hlavně sportovní simulátory a konverzní porty, takže Museum Madness byl trochu výlet mimo komfortní zónu. Hra se zapsala do kategorie edutainmentu, který v té době zažíval zlaté léta — Oregon Trail, Carmen Sandiego, podobná sorta. Museum Madness se nikdy nedostal na úplný vrchol tohohle žánru, ale dělal svoji práci solidně: děti ho hrály, nikoho nenudil k slzám a něco z toho v hlavě možná zůstalo. To byl standard úspěchu.

Dnes ji doporučím především rodičům, kteří hledají něco pro mladší děti — sedm, osm, devět let — kde se hra tváří jako dobrodružství a ne jako učebnice. Nostalgickým hráčům přes čtyřicet nabídne hlavně pohlazení po paměti a vzpomínku na dobu, kdy "multimediální vzdělávání" byl marketingový pojem plný upřímného nadšení. Hrát ji dnes jen pro výzvu nemá smysl. Hrát ji s dítětem, které ještě neví, co je to pixel art, ale hned ho to zaujme? To dává smysl pořád.