Murders in Space

Rok 1990, monitor plave v zeleném světle fosforu a já se snažím přijít na to, kdo zabil člověka na orbitální stanici. Murders in Space od Hitech Productions je logicky poslední zastávkou série, která postupně projela Francií, přeplula Atlantik, zastavila se na britském ostrově a probrodila se benátskými kanály. Po všech těch exotických destinacích bylo asi nevyhnutelné, že nakonec skončíme ve vesmíru.

Jde o textovou adventuru s grafickým doprovodem, kde hrajete detektiva pověřeného vyšetřením vraždy na vesmírné stanici. Uzavřené prostředí, omezený počet podezřelých, žádná možnost utéct — klasická Agatha Christie logika přenesená do sci-fi kulisy. Cíl je přímočarý: sbírat stopy, vyslýchat postavy, dávat věci dohromady.

Ovládání funguje přes kombinaci textového vstupu a klikání, což byl v té době relativně pohodlný hybrid. Hitech uměli udělat rozhraní snesitelné — ne tak frustrující jako čisté textové parsery, ne tak zjednodušené, aby přestalo být dobrodružstvím. Logika hádanek odpovídá žánru: pokud uvažujete jako detektiv, většina věcí dává smysl. Pokud ne, budete zírat na obrazovku a přemýšlet, proč vám hra nerozumí.

Série jako celek měla specifický francouzský šarm — původní tituly vycházely primárně pro francouzský trh a anglické verze působily jako přeložené, ne napsané. To platí i tady. Dialogy jsou funkční, atmosféra přítomná, ale literární kvality nikdo nečekal. Co sérii drží pohromady, je ten pocit uzavřeného prostoru plného tajemství, kde každá konverzace může být klíčová. Vesmírná stanice to umocňuje — nikam se neutečeš, každý je podezřelý, kyslík nedochází, ale nervy ano.

Dnes hra vypadá přesně tak, jak má třiatřicet let stará DOS adventura vypadat. Grafika je skromná, zvuk minimální, tempo pomalé. Kdo to hledá, ví co dostane. Murders in Space sedne tomu, kdo má rád detektivní logiku víc než akci, komu nevadí dobové omezení a kdo sérii zná — nebo chce poznat od začátku. V prohlížeči si ji zahrajete bez instalace DOSBoxu, což je vlastně největší pohodlí, jaké tato hra kdy zažila.