Léto 1987, vedro, nikde nic k hraní — a najednou minigolf na monitoru. Ne, nebylo to nic jako skutečné hřiště se zahnutou rourkou a větrným mlýnem, ale na tehdy dostupném hardwaru to byl malý zázrak z kanadského studia Artech.

Mini Putt je přesně to, co název říká — miniaturní golf pro MS-DOS. Žádný příběh, žádná kampaň, jen sada jamek, míček a cíl dostat ho do díry s co nejmenším počtem úderů. Bylo to sportovní v tom nejčistším smyslu: člověk kontra jamka, kontra vlastní netrpělivost.
Ovládání fungovalo na principu, který tehdy používala spousta sportovních her — namíření a síla. Hráč na spodní části obrazovky vidí svoji postavičku připravenou k úderu, nastaví směr a pak stiskne mezerník. Síla úderu roste, dokud ji nepřerušíte. Jednoduchá mechanika, ale právě ta čekací smyčka s rostoucí silou spolehlivě dělá z klidného hraní lehký stres. Jednou to pustíš pozdě, míček přeletí a ty si připadáš jako naprostý neschopný. Druhý pokus je pak věc cti.

Co hře drží hlavu nad vodou i dnes, je přesně tahle upřímná jednoduchost. Artech nevymýšlel kolo — vzal fungující herní smyčku, zabalil ji do EGA grafiky a nechal hráče, ať se baví. Na dnešní poměry vypadá hra jako cosi z prehistorie, ale v roce 1987 byl EGA standard a pohyb míčku po dráze byl dost plynulý na to, aby to fungovalo. Zvukové efekty z PC reproduktoru — no, to byl zvukový design v režii pípání. Sound Blaster tehdy ještě nebyl samozřejmostí.

Dnes Mini Putt sedne nejlépe tomu, kdo chce deset minut vypnout mozek. Žádné tutoriály, žádné cutscény, žádné mikrotransakce. Putt, pípnutí, díra — hotovo. V prohlížeči je to ideální přestávková hra, která vám připomene, že zábava v roce 1987 nepotřebovala čtyřicet gigabajtů na disku.