Mines of Titan

Westwood Studios. Dnes to jméno vyvolá Command & Conquer nebo Legend of Kyrandia. Ale v roce 1989 tahle parta z Las Vegas vydala tichý malý RPG odehrávající se na Saturnově měsíci — a málokdo si toho všiml.

Mines of Titan tě hodí do vědeckofantastického světa na Titanu, kde procházíš komplexem dolů, bojuješ s nepřáteli a snažíš se přežít v prostředí, které ti od první chvíle naznačuje, že tě nechce. Jde o žánrový mix — pohyb po mapě, tahové souboje, správa party. Atmosféra je chladná a klaustrofobická přesně tak, jak má SciFi RPG z konce osmdesátek vypadat.

Pohled je z první osoby, což byl tehdy v RPG běžný přístup — Dungeon Master to dělal rok předtím, Eye of the Beholder přijde o dva roky později. Westwood tu perspektivu použil, design chodeb je přehledný a mapování je logické, ale ani v roce 1989 tě to příliš neohromilo. Soubojový systém je tahový a funkční, ovládání jednoduché. Nic, co by vyžadovalo tři hodiny čtení manuálu. To je výhoda i nevýhoda zároveň — hra se nezdráhá pustit tě dovnitř, ale také tě nijak zvlášť nepobízí jít dál.

Co Mines of Titan drží nad vodou, je pocit izolace. Titan není fantasy království plné barev — je to průmyslový tunel, kde každý krok stojí zdroje a každá chyba se počítá. Westwood tehdy teprve hledal svůj styl a tenhle titul je viditelně přechodová práce — kompetentnější než průměr doby, ale nenápadná. Nezestárla špatně v tom smyslu, že by se rozpadla; zestárla do neviditelnosti.

Dnes ji oceníš, pokud máš rád raná PC RPG a nevadí ti, že hra nekřičí. Je to klidná, věcná záležitost pro ty, kdo si pamatují, jaké bylo procházet čtvercové dungeony s tužkou a čtverečkovaným papírem vedle klávesnice. V prohlížeči přes DOSBox ji rozjedeš bez problémů a hodina s ní dá dobrý obrázek o tom, kde Westwood začínal — než šel dělat věci, na které ho znají všichni ostatní.