Pamatuju si, jak jsem poprvé viděl závodit autíčko po kuchyňském stole mezi talíři a příborem. Nebylo to v žádném kině — bylo to na čtrnáctipalcovém monitoru, ze kterého foukal horký vzduch a Sound Blaster chrlil cosi, co mělo připomínat motor.

Micro Machines 2: Turbo Tournament z roku 1995 je závodní hra od Supersonic Software, která navazuje na úspěšný první díl. Pohled shora dolů, miniaturní vozidla — autíčka, náklaďáčky, lodičky, vznášedla — a tratě zasazené do každodenních prostor zvětšených do absurdních rozměrů. Kuchyňský stůl, dětský pokoj, dvorek, zahradní jezírko. Celá hra stojí na tomhle jednom nápadě: svět kolem tebe je závodní okruh, jen si toho nevšímáš.
Hraje se snadno, zvládne to každý za pět minut. Jenže vyhrát je jiná věc. Tratě se klikatí po nepravidelných površích, kamera sleduje průměrnou pozici závodníků a pokud odjedeš příliš daleko za pole, prostě zmizíš ze hry. Tohle pravidlo způsobilo více nadávek než jakýkoli soupeř s gumovou AI. Ovládání je citlivé, každý povrch se chová trochu jinak, a přesně tenhle detail dělá ze zdánlivě jednoduché hry něco, co se vyplácí trénovat. Multiplayer na jedné klávesnici — dva hráči, sdílená obrazovka — byl hlavní důvod, proč lidé zůstávali u monitoru do půlnoci.

Dvojka přidala oproti jedničce více vozidel, více tratí a vylepšený turnajový režim, který dal sólové hraní smysl i bez kamaráda po ruce. Graficky šlo o solidní výkon na tehdejší poměry DOSu, i když dnes ta pixelová miniatura vypadá spíš roztomile než působivě. Co nezestárlo dobře, je ovládání bez gamepad podpory — na klávesnici se některé manévry dělají nepříjemně a moderní USB gamepad tady nepomůže bez emulátoru. AI soupeři jsou předvídatelní, jakmile přijdeš na jejich vzorce, ale na obtížnějších tratích vám to stejně nestačí jako argument.

Dnes Micro Machines 2 sedne každému, kdo chce závodní hru bez příběhu, bez tutoriálu a bez tříhodinového úvodu. Dvacet minut, jedna trať, pocit lehkého ponížení od kamaráda — tohle pořád funguje. V prohlížeči přes DOSBox emulátory běží bez problémů, a pokud seženete druhého hráče u jedné klávesnice, zjistíte, že rok 1995 v tomhle případě vůbec nemusel nikam spěchat.