Mah Jongg VGA

Rok 1991, nová VGA karta, a já konečně vidím hry v barvách, které nevypadají jako nehoda v továrně na barvy. Mah Jongg VGA bylo přesně ten typ hry, který si člověk spustil "jen na chvíli" a vzhlédl od monitoru ve chvíli, kdy za oknem přestalo svítat.

Jde o počítačové zpracování mahjong solitéru, který se v PC světě šířil pod různými jmény — nejznámější byl Shanghai od Activision z roku 1986. Princip zůstává stejný: před vámi leží hora 144 kostek poskládaných do tradiční formace, a vy z ní postupně odstraňujete páry identických dlaždic. Dlaždice lze brát jen tehdy, když nejsou zakryté a mají volný alespoň jeden bok. Nic složitého na pochopení, ale snadno se dostanete do slepé uličky, ze které není cesty zpět.

Ron Balewski to tehdy vydal jako shareware, což znamenalo, že jste hru dostali na disketě od kamaráda, zahráli si ji, a pak si buď koupili plnou verzi, nebo jste si ji zahráli znovu a znovu bez výčitek. Ovládání myší fungovalo solidně, grafika pro rok 1991 na PC docela obstojná — VGA paleta kostkám slušela. Hratelnost je přesně to, čím tento žánr žije nebo umírá: buď vás ta pomalu se zmenšující hora dlaždic hypnotizuje, nebo vás za dvacet minut přejde a nikdy se nevrátíte.

Co tenhle konkrétní titul odlišovalo od konkurence, dnes těžko říct s jistotou — v té době existovalo desítek podobných implementací a každá tvrdila, že má lepší grafiku nebo víc formací. Mah Jongg VGA nezměnila obor, ale dělala svou práci poctivě. Dnes hra stárne přesně tak, jak tento žánr stárnout umí: pravidla jsou nadčasová, rozhraní dobové, ale funkční. Slepé uličky jsou pořád slepé uličky a nápověda vás nepodchytí za ruku.

Dnes ji doporučím tomu, kdo chce deset minut klidu a mozek zapojit na nízký výkon — ne proto, že by to byl vrchol herní historie, ale proto, že mahjong solitér zkrátka funguje. V prohlížeči přes DOSBox ji spustíte bez instalace, bez nastavování, bez nostalgie povinné k zakoupení. Stačí kliknout a skládat páry, dokud vás nezaskočí hora, která se odmítá rozložit.