Lost Admiral, The

Pamatuju si, jak jsem v roce 1992 seděl nad klávesnicí a pokoušel se přijít na to, proč mi počítač právě potopil celou eskadru. Nebylo to žádné béčko — bylo to The Lost Admiral od Quantum Quality Productions a ta hra mě tehdy naučila víc o námořní taktice než celá zeměpisná učebnice.

Jde o tahovou námořní strategii zasazenou do prostředí druhé světové války, kde velíte flotile lodí a vedete ji do střetu s nepřítelem na čtvercových mapách. Cíl je jednoduchý: ovládnout moře, zničit soupeřovy síly, ubránit strategické body. Název odkazuje na jakési vyprávěcí pozadí s rehabilitací odvolaného admirála, ale upřímně — příběh tu není podstatný. Podstatné je, co se odehrává na bojišti.

Hra staví na klasickém tahovém systému, kde každá loď — od torpédoborce po letadlovou loď — má jiný dosah, palebnou sílu a odolnost. Pohybujete se, útočíte, zvažujete zásobování a krytí. Nejdřív si vytvoříte důstojníka a postupně si zvyšujete obtížnost, jak si na mechaniky zvykáte. Umělá inteligence pro rok 1991 překvapí — nehraje náhodně, má tendenci flankovatkoncentrovat síly. Nestane se, že by jen čekala, až ji obkroužíte. Ovládání přes klávesnici a myš fungovalo plynule, rozhraní bylo přehledné i na CGA a EGA monitorech, které tehdy většina z nás měla.

Co The Lost Admiral přinesl, bylo to, že bral žánr turnbasové strategie vážně a nenabízel žádné zkratky pro netrpělivé. Nebylo tu velkolepé intro ani digitalizovaný hlas ze Sound Blasteru. Byla tu hloubka. Dnes hra stárne viditelně — grafika je funkční, ne hezká, a chybí jí cokoli, co by bychom dnes nazvali uživatelským komfortem. Ale logika taktického rozhodování stojí stále pevně. Kdo si myslí, že tahové strategie vynalezl Heroes of Might and Magic, ať si zahraje tohle.

Dnes si The Lost Admiral zahrají především ti, kdo mají rádi čistou taktiku bez zbytečného balení do obalu. Žádný příběh, který by vás táhl za ruku, žádné RPG prvky, které by zakryly slabé rozhodování. Jen vy, soupeř a mapa. V prohlížeči přes DOSBox emulátory jede bez problémů a pár hodin u ní dá smysl každému, kdo chce pochopit, z čeho vyrostly pozdější pecky žánru.