Lomax

Rok 1997, máš za sebou tucet hodin zachraňování modrých pidimužíků v Lemmings a někdo v Psygnosis si řekl: co kdybychom jednoho z nich vzali, dali mu helmu a nechali ho běhat po vlastní platformovce? Výsledek se jmenuje Lomax a na PC jsem ho tehdy pustil s mírnou skepsí. Odložil jsem ho až k večeři.

Lomax je klasická 2D skákačka, kde hrajete za lemminga stejného jména, který se vydá zachránit své druhy ze spárů jakéhosi záporáka. Zasazení čerpá ze světa Lemmings — jsou tu pestré barvy, roztomilé spritely, ten charakteristický vizuální styl, který Psygnosis budovalo roky. Žánrově jde o přímočarý akční platformer bez větších ambicí na příběh nebo hloubku.

Hratelnost je solidní, i když nepřekvapí. Lomax skáče, útočí otáčením helmy po vzoru některých tehdejších konkurentů a postupuje levelem zleva doprava. Obtížnost je rozumná — ne frustrující, ale ani příliš benevolentní. Ovládání reaguje přesně, což byla v té době věc, která se u PC platformerů vůbec nedala brát jako samozřejmost. Levelů je dost, prostředí se střídají, hra se nenudí. Zároveň se ale nikdy nevymaní z průměru — mechaniky fungují, ale nikdy vás pořádně ničím nepřekvapí.

Co Lomax tehdy prodával, byl hlavně vizuál. Animace jsou plynulé, postavičky mají ten typický amigácký šmrnc, o kterém stará poznámka nepíše nepravdu — hra vypadá, jako by přišla přímo z Commodore Amiga, a není to náhoda, Psygnosis mělo v tomhle směru silné kořeny. Na PC monitorech roku 1997 to vypadalo hezky. Dnes je to roztomilé, ale nic víc. Hudba a zvuky splní účel, nezůstanou v hlavě.

Lomax je poctivá, ale nenápadná hra. Nezměnil žánr, nevynalezl kolo, nebyl ani kultovní propadák, o kterém by se dnes vyprávěly legendy. Byl to solidní spin-off slavné licence, který ukázal, že ze světa Lemmings se dá vytěžit víc než jen záchranné puzzle. Dnes sedne hlavně těm, kdo mají slabost pro dobové 2D platformery nebo sentimentální vztah ke značce Lemmings. Zahrajte si ho v prohlížeči odpoledne, kdy nechcete přemýšlet — to je přesně ta kategorie zábavy, na kterou Lomax byl stvořený.