Knight Games

Rok 1988, monitor hrčí, Sound Blaster ještě neexistuje a z reproduktoru vychází cosi, co by se dalo s velkou dávkou dobré vůle nazvat fanfárou. Spouštím Knight Games a okamžitě vím, kde jsem: na středověkém turnaji, kde o čest rytíře rozhoduje to, jestli jsem schopný trefit soupeře palcátem dřív, než mě přepůlí on.

Knight Games od English Software Company je akční sportovní titul zasazený do světa turnajů a dvorských klání. Základní premisa je jednoduchá až průzračná: král se nudí, vypsal turnaj, vítěz možná získá ruku princezny a určitě získá slávu. Středověk jako kulisa pro sérii miniher — nic víc, nic méně. Žádná hluboká zápletka, žádné vedlejší úkoly. Čistá akce v kostýmu kroužkové košile.

Hra stojí na několika disciplínách — různých formách soubojů a klání, kde hráč ovládá svého rytíře a snaží se zdolat soupeře ve stanoveném čase nebo počtem zásahů. Ovládání je přímočaré, jak se na titul z té doby sluší, ale rozhodně ne intuitivní. Načasování úderů chce cvik a pár prvních pokusů skončí spíš tragikomicky než hrdinsky. Hra nabízí i možnost soubojů pro dva hráče, a to byl v roce 1988 argument, který rozhodoval o koupi.

Co Knight Games přinesl, byla atmosféra — byť technicky skromná. Pixelové postavičky rytířů mají svou grotesky tíhu, animace je omezená, ale funkční. Hra dnes zestárla způsobem, který je pro tituly téhle éry typický: ovládání se zdá těžkopádné, vizuál je prostý a zvuk spíš archeologie než zábava. Přesto je v ní něco, co člověk z té doby okamžitě rozpozná — přímočarý nápad dotažený do hratelné podoby bez zbytečných příkras.

Dnes má Knight Games smysl hlavně jako časová kapsle. Pokud jste v roce 1988 seděli u PC a hledali, jak zabít odpoledne se kamarádem u jedné klávesnice, tahle hra to uměla zařídit. Pro dnešního hráče, který s retro tituly nemá zkušenost, bude spíš kuriozitou než zábavou. Ale pro kohokoliv, kdo chce pocítit, jak vypadal akční titul na PC před třiceti pěti lety — bez ironie, bez nostalgie přes míru — je to poctivý doklad doby.