Bylo to poprvé, co jsem zjistil, že počítač dokáže porazit člověka ve hře, která existuje přes tisíc let. Ne šachy. Hnefatafl.

Kings Table z roku 1993 od Imagitec Design je počítačová verze skandinávské deskové hry hnefatafl, která předchází šachům o několik staletí. Vikingové ji hráli přibližně od 4. do 12. století — než ji vytlačily právě šachy. Než začnete hrát, musíte znát základy: dvě strany, útočníci a obránci. Obránci začínají uprostřed desky, kde se ukrývá král, a jejich cíl je dostat ho na kraj. Útočníci mají krále obklíčit a zajmout. Jednoduchá asymetrie, která z toho dělá fascinující rébus.
Mechaniky vycházejí přímo z historických pravidel — figurky se pohybují jako věže v šachách, po přímkách na libovolný počet polí, a soupeřovu figurku zajmete tak, že ji obklíčíte ze dvou stran. Král je speciální případ a jeho zajmutí vyžaduje obklíčení ze čtyř stran. Hra funguje, ovládání myší je v pohodě, AI dává přiměřený odpor. Co ale stárne hůř, je absence jakéhokoli výukového tutoriálu — pokud nevíte předem, co děláte, hra vás nechá tápat. V roce 1993 to bylo standardem, dnes to odradí každého, kdo hnefatafl nezná z jiného zdroje.

Proč si ji pamatuju? Protože mě poprvé přiměla přemýšlet o tom, že šachy nejsou jediná „chytrá" hra na světě. Hnefatafl má jiný rytmus, jiný způsob uvažování o prostoru a asymetrii. Útočit je intuitivnější, bránit je těžší — a to je záměrné. Kings Table to převádí věrně, bez zbytečných příkras. Grafika je funkční, hudba existuje, zvuky jsou skromné. Žádný spektákl, čistá hratelnost.

Dnes sedne komu? Hráčům, kteří mají rádi abstraktní strategické hry a zajímá je něco mimo šachy a Go. Historickým nadšencům, kteří chtějí zkusit, jak se vlastně přemýšlelo u vikingského táboráku. A taky každému, kdo si chce ověřit, jestli by v roce 993 uhájil svého krále. Odpověď je pravděpodobně ne.