Jazz Jackrabbit 2 - The Secret Files

Rok 1999, léto, vedro venku a já sedím před monitorem se Sound Blasterem vytočeným na maximum. Z reproduktorů se řine nakažlivý jazz-funková hudba a po obrazovce běží zelený zajíc s automatickou puškou. To byl Jazz Jackrabbit 2 — a The Secret Files byla jeho datadiskové finále, balíček nových epizod pro ty, kteří ještě neměli dost.

Jde o 2D akční plošinovku od Epic MegaGames, která se odehrává v komiksově laděném sci-fi světě. Hrajete za Jazze, antropomorfního zeleného zajíce, a vaším úkolem je probíhat barevně navrženými úrovněmi, střílet nepřátele a dostat se do cíle. Příběhová záminka — jakási starobylá rivalita mezi zajíci a želvami — je přítomná, ale nikdo si ji neplete s důvodem, proč hru spouštíte. Spouštíte ji kvůli pohybu a zvuku.

Mechanicky staví The Secret Files na tom, co předvedl základ Jazz Jackrabbit 2 z roku 1998. Pohyb je rychlý, skoro tekutý, hrdina se prohání úrovněmi tempem, které v té době na PC nebylo samozřejmostí. Zbraní je celá řada, přepínáte je za běhu a každá se hodí jinak. Tajné průchody, barevné drahokamy k sebírání, občasný boss — nic převratného, ale všechno funkční. Ovládání reaguje, jak má, a to je základ, na kterém se dá stavět.

Co datadisk přinesl, byl především nový obsah — další úrovně, další prostředí. Tam také leží jeho limit: pokud vás základ nadchl, dostanete víc téhož ve slušné kvalitě. Pokud vás základní hra nechala chladnými, The Secret Files váš názor nezmění. Zestárla celkem dobře vizuálně — barevné, čitelné sprity — ale hudba je pořád to, co si pamatuju nejlíp. Kompozice Roberta Allarda měly švih, který se ke střílení zelených zajíců hodil víc než cokoliv jiného.

Dnes si hru zahraje nejsnáz ten, kdo pamatuje originál a chce se vrátit, nebo kdo má rád plošinovky devadesátek bez moderního komentáře a ironické distance. Je to přímočará akce bez zádrhelů, která se nepředvádí. Rozjet ji v prohlížeči přes DOSBox-based emulátory není žádná věda a čtvrthodina s ní je poctivý výlet do doby, kdy stačilo, aby hra běžela svižně a hrála se dobře. Jazz to splňoval tehdy. Splňuje to i teď.