James Clavells Shogun

Léto 1988, vedro, ventilátor na stole nestíhá. Na monitoru zelené písmo, žádný obrázek, žádný zvuk. A přesto jsem seděl v feudálním Japonsku a nevěděl, jak přežít do dalšího souvětí.

Shogun od Infocomu je textová interaktivní fikce — takzvaná parser adventura — volně vycházející z románu Jamese Clavella. Ocitáte se v kůži anglického námořníka uvázlého v Japonsku šestnáctého století, kde neznáte jazyk, nerozumíte pravidlům a každé špatné slovo může stát hlavu. Doslova. Zasazení je neobvyklé a svěží, zvlášť ve srovnání s dungeony a vesmírnými loďmi, které Infocom jinak obýval.

Hrajete tak, jak se hrají všechny hry Infocomu: píšete příkazy v angličtině, parser je interpretuje a vrátí vám popis toho, co se stalo. Infocom měl tehdy nejlepší parser na trhu — chápal vícelovná souvětí a zvládal kontext lépe než konkurence. Shogun na tuto tradici navazuje, jenže přidává jednu vrstvu navíc: jazykovou bariéru přímo jako herní mechaniku. Postavy mluví japonsky, vy rozumíte jen zlomkům a musíte se učit číst situaci z tónu a chování. Komu tohle zní zajímavě, má pravdu. Komu to zní frustrujícně, má taky pravdu.

Hádanky jsou místy brutální způsobem typickým pro pozdní Infocom — ne vždy fér, občas závislé na informacích z románu, který ne každý četl. Bez návodu nebo znalosti předlohy se v určitých momentech zaseknete způsobem, který v roce 1988 zvedal tepovou frekvenci a dnes vyvolá spíš klidnou rezignaci. Psaní je ale dobré, atmosféra funguje a svět působí hustě a cize tak akorát.

Shogun dnes sedne člověku, který má rád textovky a je ochotný snést určitou míru dobové obtížnosti. Pokud Infocom znáte z Zorku nebo Hitchhikera, tohle je temčí, pomalejší a méně hravé — ale tematicky odvážnější. V prohlížeči s návodem po boku je to slušný odpolední výlet do éry, kdy se herní světy budovaly výhradně slovy.