Rok 1985, CGA monitor svítí čtyřmi barvami do temné ložnice a já se ocitám v pekle. Doslova. Ne jako metafora špatného herního designu, ale jako první scéna textové adventury, která začne tím, že vás posadí tváří v tvář ďáblovi.

I, Damiano: The Wizard of Partestrada od Bantam Software je textová adventura zasazená do středověké Itálie. Hrajete za čaroděje Damiana, a příběh čerpá z románové předlohy — to byl tehdy neobvyklý přístup, kdy se literatura pokoušela proniknout do světa her. Prostředí zahrnuje andělé i démony, středověká italská městečka i zásvětí, takže na nedostatek atmosféry si nestěžujete.
Ovládání je čistě textové — parser, příkazy v angličtině, klasika žánru. Hra rozumí základním konstrukcím, ale jako každý parser té doby občas tápete, jaké slovíčko vlastně chce. Napsat TALK místo SPEAK, TAKE místo GET — znáte to. CGA grafika doplňuje scény statickými obrázky, které jsou na rok 1985 solidní, a PC speaker vydává zvuky, jež nepřekročí hranici únosnosti. Na tehdejší poměry slušný balíček.

Co hře zůstalo, je námět. Středověká Itálie, magie, morální dilemata mezi světlem a tmou — to je materiál, který většina her té doby vůbec neřešila. Kde ostatní adventury posílaly hráče krást zlaté klíče z kobek, tahle se pokoušela o něco víc. Jak dobře to fungovalo v praxi, záviselo hodně na tom, jak trpělivě jste přistupovali k parseru a jak vás bavilo číst delší pasáže textu. Kdo čekal akci, byl na špatné adrese. Kdo hledal interaktivní román, možná na té správné.

Dnes je to exponát. Kdo má rád historii žánru nebo textovky obecně, najde v I, Damiano zajímavý artefakt doby, kdy se vydavatelé ještě nebáli sáhnout po literárních předlohách a tematicky riskovat. V prohlížeči ji dnes rozjedete přes DOSBox emulaci bez větší námahy. Čekejte suchý text, čekejte parser s omezenou slovní zásobou, čekejte hru, která se bere vážně. To poslední jí paradoxně dodává hodnotu i po čtyřiceti letech.