Horde, The

Rok 1994, monitoru trčí ze stolu jako oltář a já čekám, až se nahraje hra, která slibuje rytíře, obludy a královský humor. The Horde od Toys for Bob nebyla tehdy úplně typická záležitost — a dnes, s odstupem třiceti let, je stále těžké ji škatulkovat.

Hráč se ujme mladého sloužícího jménem Chauncey, který se nečekaně dostane do přízně svého krále a získá za odměnu kus země i slavný meč Grimthwacker. Úkolem je bránit přidělené území před hordami příšer, které valí z okrajů mapy a chtějí sežrat všechno živé — doslova. Vesničané, jejich pole, dobytek. Pokud přijdete o příliš mnoho, přijdete o zdroje, a bez zdrojů hra končí.

Mechanika je zajímavá přesně v té míře, v jaké bývají zajímavé věci, které nepatří přesně nikam. Každé kolo má dvě fáze: budování a boj. V budovací fázi stavíte vesnici — přidáváte domy, farmy, opevnění. V bojové se pak přepnete do akčního pohledu a vlastnoručně sekáte do přívalů monster, dokud časomíra neodpočítá konec vlny. Kombinace resource managementu a přímé akce působila tehdy svěže. Dnes je to trochu jako jíst polévku vidličkou — jde to, ale pořád máte pocit, že vám něco uniká oběma směry.

Co The Horde nesla lépe než většina tehdejší produkce, byl humor. Úvodní filmová sekvence s živými herci — ano, tehdy se to dělalo — měla skutečný gag timing a nezaměnitelný britský podtón. Hra se brala s nadhledem a bylo to cítit i v názvech kouzel, komentářích krále a celkové stylizaci. Graficky patřila k průměru své doby, hudba obstojně plnila pozadí. Zestárlo nejhůř právě to akční sekání — je repetitivní a po pár kolech přestane bavit dřív, než by mělo.

Dnes si ji zahrají nejspíš ti, kteří hledají přesně tuhle zárodečnou formu tower defense a real-time strategie ještě předtím, než žánry dostaly jména. Je to historický artefakt se slušným humorem a nápadem, který byl o krok napřed — jen o půl kroku za svým vlastním provedením. Grimthwacker je připraven. Vesničané ne vždy.