Halls of Montezuma

Malé plastové vojáčky jsem měl. Zelenou a šedou, Spojenci versus Němci, a válka se odehrávala na koberci v obýváku. Halls of Montezuma od australského SSG z roku 1990 je vlastně totéž, jen to běží na DOSu a nepotřebujete klečet na tvrdé podlaze.

SSG bylo v té době jedním z mála výrobců, kteří brali wargaming na PC vážně. Halls of Montezuma je tahová válečná strategie zaměřená na pozemní boje druhé světové války. Nehrajete epické kampaně přes celou Evropu — jde o taktické scénáře na úrovni praporů a pluků, kde rozhodují terén, zásobování a to, jestli váš útok na vyvýšenou pozici vůbec dává smysl.

Ovládání je typicky SSGácké: hexová mapa, přehledné menu, žádné grafické přepychárny. Rozhraní bylo v roce 1990 funkční, dnes působí jako formulář z daňového úřadu. Každý tah počítáte akční body, zvažujete terénní bonusy, koukáte na zásoby. Hra vás nepovede za ruku — pokud nevíte, co znamená zkratka ZOC, budete první hodinu jen koukat, proč se vaše jednotky pořád nemůžou pohnout. Zone of Control. Přivítejte se v grognard žánru.

Co Halls of Montezuma dělalo dobře: scénáře jsou historicky ukotvené, AI se nechová jako lovec pokladů, a taktická hloubka tam je. Věrnost historické taktice nad zábavou pro každého — to bylo celé SSG. Co zestárlo špatně? Všechno vizuální. Hexové mřížce s ikonkami jednotek a jednobarevným terénem chybí čitelnost i dnes, a bez manuálu si s řadou herních mechanik prostě neporadíte. V roce 1990 manuál existoval a počítalo se s tím, že ho přečtete. V roce 2025 ho musíte sehnat zvlášť.

Halls of Montezuma dnes sedne úzkému okruhu hráčů: těm, kdo znají hexové wargamy a chtějí vidět, kde žánr na PC stál na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Jako historický artefakt má hodnotu. Jako herní zážitek pro nováčka je to tvrdý oříšek bez louskáčku. Pokud jste ale jedním z těch, kteří mají radost z pohybu pěchotní jednotky přes říční přechod pod palbou nepřítele — tenhle pocit Halls of Montezuma stále dokáže dodat.