Full Spectrum Warrior

Rok 2004, válka v Iráku běží v přímém přenosu v televizi a Pandemic Studios vydává taktickou hru, která vypadá skoro jako výcvikový simulátor americké armády. Protože jím taky byla — původní verze Full Spectrum Warrior vznikla pro americkou armádu jako tréninkový nástroj a komerční vydání bylo v podstatě civilní port.

Nejde o střílečku. Je to taktická akce, kde přímý boj prakticky nedává smysl — přesouváte dvě čety vojáků městskou zástavbou, kryjete pohyb, obcházíte nepřátele nebo je odlákáváte palbou, a snažíte se dotáhnout misi bez ztráty mužů. Zasazení je jednoznačně inspirované Blízkým východem, ulice, rozstřílené budovy, nepřátelé číhající za rohy.

Ovládání je klikací a příkazové — nevládnete jednotlivým vojákem, ale celou skupinou jako celkem. Řeknete, kde se mají krýt, kam přesunout, na co zaměřit palbu. Hra od vás chce trpělivost a prostorové myšlení. Kdo čekal akční střílečku a pustil to bez přečtení instrukce, nejspíš zabouchl okno do deseti minut. Kdo vydržel, dostal slušně návykovou taktickou skládačku. Tempo je záměrně pomalé a to je přesně to, co část hráčů odpuzovalo a zbytek bavilo.

Na dobu vydání to byl docela neobvyklý přístup na PC — ne deathmatch, ne hero, ale velitel přemýšlející o každém přechodu ulice. Zpětně sedí do kontextu doby, kdy taktické hry jako Ghost Recon nebo první SWAT měly ještě pevné místo na trhu. Dnes některé věci zestárly — umělá inteligence je předvídatelná, mise si po čase začínají opakovat v přístupu a grafika samozřejmě nevyhraje žádné srovnání. Ale základní smyčka funguje pořád.

Dnes si Full Spectrum Warrior zahrají hlavně skalní fanoušci taktického žánru, kteří vzpomínají na dobu, kdy hra mohla říct „tady se nestřílí od boku, tady se myslí". V prohlížeči je to zajímavý kus herní historie — a taky dobrý argument pro to, že simulátory armády občas vytvoří zajímavější hry než ty dělané čistě pro prodej.