Rok 1993, mně je dvanáct a na Fatty Bear's Birthday Surprise se dívám v obchodě s otevřenou pusou — ne proto, že bych ji chtěl hrát, ale proto, že ji chce moje sedmiletá sestřenice. Tehdy mi ta hra přišla příliš roztomilá. Teď, s odstupem třiceti let, jí musím dát za pravdu.

Humongous Entertainment, studio Rona Gilberta a Sheltona Shea, se v té době specializovalo na adventury pro nejmenší. Fatty Bear's Birthday Surprise z roku 1993 je jeden z jejich raných počinů — point-and-click dobrodružství, ve kterém medvídek Fatty Bear tajně obstarává narozeninový dort a dárek pro malou holčičku Kayla, zatímco celý dům spí. Žádný záporák, žádný časovač, žádný tlak. Jen klidné prozkoumávání domácnosti v noci.
Ovládání je záměrně jednoduché: jedno tlačítko myši, žádné inverntáře plné záhadných předmětů, žádná smrt. Dítě klikne, něco se stane, dítě se zasměje. Scénky jsou krátké, odměny okamžité. Grafika je kreslená, teplá, v duchu sobotních ranních animáků — a na poměry DOSu roku 1993 vypadá překvapivě dobře. Hlasy jsou čitelné, hudba nenápadná, ale příjemná. Nic tady nešimrá nervy ani dospělého.

Co Fatty Bear přinesl, bylo v té době vzácné: hra opravdu navržená pro děti od čtyř do osmi let, ne jen zjednodušená verze hry pro dospělé. Žádné násilí, žádná frustrace, žádný moment, kdy rodič musí přijít odblokovat postup. Humongous tenhle přístup dotáhl do důsledků a pak ho zopakoval v Putt-Putt, Freddi Fish nebo Backyard Sports — ale Fatty Bear byl jeden z prvních pokusů. Dnes hra zestárla poklidně. Je krátká, je jednoduchá, a dospělému hráči ji dohrát za hodinu.

Komu dnes sedne? Rodičům, kteří chtějí posadit předškoláka k počítači a neřešit obsah. Nostalgikům, kteří ji hráli jako děti a chtějí si ten pocit oživit. A možná i těm, kdo si chtějí připomenout, jak vypadal design her, který nedělal kompromisy — prostě vzal cílovou skupinu vážně a pracoval pro ni, ne navzdory ní.