Elf

Rok 1992, po schodech dolů do sklepa, monitor ještě studený, Sound Blaster čeká. Takovéhle akční plošinovky člověk tehdy nespouštěl s velkými očekáváními — a občas ho příjemně překvapily.

Elf je akční plošinovka od Nirvana Systems, původně vydaná na Amize a přenesená na DOS. Příběh je tak starý jako žánr sám: lesní skřítek, unesená přítelkyně, zlý mág. Nikdo nečekal Shakespeara, a taky ho nedostal. Zápletka je jen záminkou dostat vás do série úrovní, ze kterých se musíte prokousat ven.

Hratelnost sedí někde mezi britskými Amiga plošinovkami z přelomu osmdesátých a devadesátých let — think Stormlord, think Switchblade, tenhle žánr znáte. Úrovně jsou rozlehlé, bez časového limitu, takže si můžete dát pozor na každý skok místo toho, abyste frčeli na slepo. Ovládání na DOSu je funkční, i když konverze z Amigy nikdy není zcela bez kompromisů — plynulost pohybu tu není úplně ono. Postup hrou je přímočarý: procházíte, bojujete, hledáte cestu dál. Žádná složitá mechanika, žádné puzzle, které by vás nutilo vytáhnout tužku.

Co se pamatovat dá, je určitá solidnost provedení. Elf není průkopník a nevymýšlí kolo. Je to kompetentní výsledek doby, kdy britské a irské studia chrlila plošinovky z Amigy na PC s různými výsledky — tenhle patří k těm slušnějším pokusům. Grafika na DOS pochoduje v přijatelném středním proudu roku 1992, hudba přes Sound Blaster plní svůj účel. Co zestárlo nejhůř, je pravděpodobně právě ta přímočarost — dnes člověk ocení, když hra přidá aspoň trochu obsahu navíc.

Dnes Elf sedne hlavně těm, kdo chtějí okusit typický produkt doby — žádná velká jména, žádný hype, jen poctivá plošinovka z éry, kdy se podobné věci dělaly ve dvou lidech v bytě nad hospodou. V prohlížeči přes DOSBox emulaci ji rozjedete bez problémů. Čtvrhodinka nostalgie zaručena, dlouhodobé pohlcení spíš ne.