DJ Puffs Volcanic Capers

Codemasters v roce 1992 vydával hry jako na běžícím pásu — levné, pestré a určené hlavně pro kluky, kteří si nemohli dovolit nic dražšího. DJ Puffs Volcanic Capers do téhle škatulky zapadá dokonale, až je to skoro podezřelé.

Hrajete za malého ještěra jménem DJ Puffs, který se proplétá sopečným prostředím plným nepřátel a překážek. Žánr je plošinovka — klasická, bez ambicí měnit svět. Cíl je jednoduchý: projít úrovněmi, přežít, opakovat. Codemasters tenhle recept znal nazpaměť a příliš od něj neodchyloval.

DJ Puffs toho umí víc než jen skákat — může chrlat oheň, házet šupiny a pravděpodobně i využívat nějakou speciální schopnost navíc. Na papíře to zní rozmanitě. V praxi to záleží na tom, jak dobře hra svého hrdinu skutečně využije, a tady Codemasters bývaly vrtkavé. Obtížnost je nastavená snesitelně — hra tlačí dost, aby udržela pozornost, ale nestresuje do rozbíjení klávesnice. Hudba je chytlavá v tom specifickém smyslu, kdy si ji po hodině hraní broukáte, aniž byste chtěli.

Proč si na tuhle hru skoro nikdo nepamatuje? Protože v roce 1992 na PC běželo desítky podobných plošinovek a DJ Puffs mezi nimi nestál nijak výrazně. Zároveň nebyla špatná — jen průměrná způsobem, který nijak nepálí. Grafika byla na tehdejší poměry barevná a čitelná, to se musí nechat. Dnes hra zestárla přesně tak, jak se dalo čekat: ovládání je tuhší, než paměť nabízí, a bez nostalgické vazby k ní nemáte důvod ji hájit.

Dnes si ji zahraje ten, kdo chce půlhodinový výlet do Codemastersovského roku 1992 bez velkých nároků na obě strany. Není to klenot, který někdo přehlédl. Je to solidní průměr své doby — a průměr z devadesátek má občas svůj poctivý půvab, pokud víte, co od něj čekat.