Dizzy - Fast Food

Dizzy Fast Food jsem poprvé viděl na disketě od spolužáka ze čtvrté třídy. Nestálo to ani za zmínku — nebo tak jsem si tehdy myslel, než jsem před monitorem strávil hodinu a půl.

Jde o jednoduchý arkádový titul od Codemasters z roku 1992, kde ovládáte vejce Dizzyho v bludišti plném jídla. Úkol je přímočarý: sbírejte rychlé občerstvení, vyhýbejte se překážkám, přežijte co nejdéle. Žádný příběh, žádné dialogy, žádná zápletka. Čistá arkáda v duchu těch drobných her, které Codemasters tehdy sypali jako z rukávu — levně, rychle a s překvapivě návykovou smyčkou.

Ovládání je minimalistické, bludiště se opakuje a obtížnost stoupá tempem, které zná každý, kdo hrál Pac-Mana: zpočátku pohoda, za chvíli chaos. Dizzy se pohybuje po obrazovce s tou charakteristickou tuhostí ranných DOSových arkád, na kterou buď přistoupíte, nebo nepřistoupíte. Powerupy tu jsou, pomáhají, ale nespasí vás, když prostě nestíháte. Hra vás netrestá smrtí z náhody — trestá vás tím, že jste pomalí.

Fast Food byl součástí série drobnějších her kolem Dizzyho, které Codemasters distribuoval jako budget titul. Neaspiroval na nic velkého. Dnes to zestárlo přesně tak, jak se dalo čekat: grafika je funkční, zvuk minimální, hloubka žádná. Ale to mu nikdy nebylo na škodu, protože nikdo nečekal hloubku — čekal pět minut zábavy a to dodá.

Dnes si to pustíte v prohlížeči a za dvacet minut budete hotovi. Pokud vás bavil Pac-Man a máte ke Codemasters a jejich plodné éře levných her aspoň vlažný vztah, Fast Food je milá připomínka doby, kdy arkáda nemusela být víc než bludiště a pohyblivé hamburgery. Nic víc nečekejte a nebudete zklamáni.