Diggers 2 - Extractors

Rok 1995, polovina prázdnin, já klečím před monitorem a pokouším se přijít na to, proč tahle hra vypadá jako jednička, ale nějak nehraje jako jednička. Diggers 2: Extractors přišli rok po originálu a Millennium Interactive zjevně cítili, že mají co napravit.

Jde o těžební strategii s izolovatelnou perspektivou, která vás posadí na planetu Zarg — nebo přesněji nad ni. Úkolem je reconnectovat dvacet pět světů, které se z povrchu Zargu oddělily a teď visí kdesi ve vzduchu. Aby se vrátily zpátky, musíte zničit štítové generátory, které je drží nahoře. Zní to přímočaře, a zhruba tak to taky vypadá.

Hratelnost staví na known vzorci z prvního dílu — kopete, sbíráte suroviny, financujete operace a rozhodujete, kudy vrtat. Oproti jedničce přidali vývojáři víc výzvy a komplexnější mapy. To je v pořádku, pokud vám nevadí, že větší složitost občas znamená spíš víc mikro-managementu než skutečně zajímavější rozhodnutí. Ovládání je dobově přijatelné, i když rozhraní neodpustí nepozornost — pár kliků navíc a jste někde, kde jste být nechtěli.

Diggers 2 si dnes pamatuje málokdo, a upřímně řečeno, není to nespravedlivé. Jednička měla tu výhodu, že byla na Amize dřív a měla kolem sebe víc šumu. Tato pecka dorazila na DOS v době, kdy strategie jako Warcraft a Command & Conquer začínaly přepisovat žánr, takže těžební puzzlování s izolovatelnou perspektivou působilo trochu mimo vlak. Grafika je solidní pro rok 1995, hudba splní účel a nezlomí vás. Nic víc, nic míň.

Dnes si ji zahraje hlavně ten, kdo originálu přišel na chuť a chce víc — víc map, víc generátorů, víc kopání. Pokud jste jedničku přeskočili, začněte tam. Pokud ne, Extractors jsou přijatelné pokračování, které neselhává v ničem dramatickém a exceluje v ničem výjimečném. V prohlížeči přes emulátory DOS ji rozchodíte bez větší námahy, a na jedno odpolední sezení to zkrátka stačí.