Léto 1994, vedro jako v poušti, ventilátor v pokoji sotva fouká. A na monitoru taky poušť — jenže tam vrtulník Apache pálí raketami do džípů a já mám pocit, že jsem pilot speciálních sil. Desert Strike byl přesně taková hra.
Desert Strike: Return to the Gulf původně vydalo Electronic Arts v roce 1992 na konzolích, PC verze dorazila o něco později. Gremlin Interactive ji portoval na DOS a výsledek byl solidní. Zasazení je průhledně inspirované první válkou v Perském zálivu — fiktivní blízkovýchodní diktátor, americký vrtulník, mise za misí v písečné krajině. Nic sofistikovaného, ale v roce 1992 to stačilo.
Hrajete za pilota vrtulníku Apache, pohled shora pod úhlem — izometrická perspektiva, která tehdy vypadala moderně. Létat můžete všemi směry, mapa je poměrně volná. Střílíte raketami, kanónem, odpálíte hydry. Zároveň musíte šetřit municí i palivem, zachraňovat sestřelené piloty a plnit vedlejší cíle. Tahle kombinace akce a malé taktiky byla ve své době neobvyklá — nebyla to jen tupá střílečka. Palivo docházelo nemilosrdně a jediný špatný manévr vás stál minuty opakování.
Co dnes stárne špatně? Ovládání na klávesnici je kostrbatější, než si pamatujete — vrtulník reaguje trošku jako naložená nákladní loď na ledu. A mise jsou krátké, celá hra není žádná maraton. Na druhou stranu, obtížnost je reálná. Apache nezasáhne vše, co se hýbe, a nepřátelská protiletadlová obrana vás brzy donutí k respektu. Tuhle část pamět nezkrášlila.
Desert Strike si pamatuji jako hru, která mě naučila, že akce a správa zdrojů nejsou protiklady. Série pokračovala Jungle Strike, Urban Strike a dalšími díly, ale první díl měl tu výhodu čistoty nápadu — poušť, vrtulník, jasný nepřítel. Bez zbytečností. Dnes ji doporučím každému, kdo chce čtvrt hodiny akce s retro příchuť a netrápí ho, že vrtulník nemá hloubkové charakterové oblouky. V prohlížeči se spustí bez problémů a první mise vás chytí dřív, než si stihnete uvědomit, že máte jiné plány.