Central Intelligence

Rok 1994, Ocean Software a hra, která vás posadí do křesla šéfa CIA. Chvíle, kdy jsem si přečetl tu větu poprvé, jsem čekal buď geniální špionážní simulátor, nebo naprostou katastrofu.

Central Intelligence se odehrává na fiktivním ostrůvku Sao Madrigal kdesi u brazilského pobřeží. Tamní diktatura, podporovaná Čínou, začíná šlapat na americké zájmy, a vaším úkolem jakožto ředitele CIA je situaci napravit — nejlépe obnovením demokracie, nejhůře libovolnými dostupnými prostředky. Zasazení je dobově typické: studená válka sice právě doznívala, ale recept „komunisté versus Západ na malém ostrově" byl v té době stále spolehlivý prodejní argument.

Hra vám dává satelitní snímky ostrova a sadu nástrojů, jak situaci ovlivnit. Posíláte agenty, sbíráte zpravodajské informace, možná financujete odboj, možná destabilizujete režim jinými cestami. Přesné mechaniky se v čase trochu rozmlžují, ale základ je jasný: jde o hru informací a rozhodnutí, ne o přímou akci. Pohybujete se víc v excelu špiónů než na bojišti. To byl v roce 1994 na PC žánrově docela odvážný krok — podobné hry se tehdy daly spočítat na prstech jedné ruky.

Ocean Software byl v první polovině devadesátek znám spíš za arkády a konverzace konzolových hitů, takže strategický titul s tímhle tématem byl trochu výkrok ze zóny pohodlí. Výsledek odpovídá — hra má ambice, ale ukazuje, že studio nebylo v tomhle žánru úplně doma. Rozhraní je tuhé, informace se k vám dostávají pomalu a ne vždy srozumitelně, a chybí ta zpětná vazba, která u špionážních her dělá rozdíl mezi napětím a frustrací. Hrál jsem to tehdy s pocitem, že správná rozhodnutí dělám víceméně naslepo.

Dnes je Central Intelligence především kuriozita — doklad toho, že devadesátky zkoušely špionážní strategii z pohledu, ke kterému se mainstream skoro nevrátil. Pokud vás baví historický kontext studené války a žánrové experimenty té doby, stojí za prozkoumání. Čekejte ale hru, která svůj potenciál naplnila jen zčásti. V prohlížeči ji dnes spustíte přes DOSBox na Archive.org — a ocení ji hlavně ti, kdo mají rádi hry zajímavé spíš svou existencí než provedením.