Bumpys Arcade Fantasy

Loriciel. Francouzské studio, které v první polovině devadesátek chrlilo hry s takovou pravidelností, že člověk nestíhal sledovat, co z toho je dobré a co ne. Bumpy's Arcade Fantasy z roku 1992 zapadla někde do středu toho spektra — ne nezapomenutelná, ale taky ne bezcenná.

Jde o logickou plošinovku, kde ovládáte kulatou postavičku jménem Bumpy. Cíl každé úrovně je prostý: sebrat vše, co sebrat jde, a pak zmizet do portálu, který se otevře po splnění tohoto úkolu. Žádná složitá zápletka, žádné dialogy. Jen vy, obrazovka plná předmětů a otázka, kudy to vlastně projít.

A tady to začíná být zajímavé. Bumpy se nepohybuje volně — odráží se. Skáče, naráží do stěn, odlétá jiným směrem. Celá hra stojí na tom, abyste tenhle fyzikální model pochopili a využili ho ve svůj prospěch. Zpočátku to působí chaoticky, ale jakmile dostanete rytmus pohybu pod kůži, začnete plánovat trajektorie dopředu. Díky tomu to není jen o reflexech, ale o přemýšlení. Ovládání je na tehdejší poměry přijatelné, i když občas Bumpy odletí úplně jinam, než jste zamýšleli — a tehdy zbývá jen zopakovat pokus.

Co hře funguje dodnes, je ta základní smyčka. Sebrat, odskočit, sebrat znovu, najít cestu k portálu. Úrovně jsou krátké, takže frustraci drží na uzdě. Grafika je dobová, VGA paleta zvládnutá slušně na svou éru, hudba a zvuky jsou přesně to, co byste čekali od PC her z roku 1992 — tedy v dnešním poslechu spíše kuriozita než zážitek. Co zestárlo nejhůř, je trochu svéhlavá fyzika v komplikovanějších pasážích. Někdy máte pocit, že Bumpy má vlastní názor na to, kam chce jít.

Dnes Bumpy's Arcade Fantasy sedne těm, kdo mají rádi krátké logické hlavolamy bez nutnosti investovat hodiny do pochopení systému. Není to hra, která by vás pohltila na týden, ale na půl odpoledne v prohlížeči je to příjemně strávený čas. A trochu nostalgické cvičení v trpělivosti — stejné, jaké jsme potřebovali, když jsme tyhle věci spouštěli z diskety u zalepeného okna v létě.