Barbarian

Rok 1989, monitor svítí oranžově a já zírám na svalnatého chlapíka s mečem, který má výrazně větší zájem o to, aby vypadal dramaticky, než aby skutečně fungoval jako ovladatelná postava. Barbarian od Psygnosis — ne ten jiný Barbarian od Palace Software, tady jsou věci trochu složitější.

Psygnosis tehdy platilo za výrobce s výtvarným citem — stačí se podívat na jejich obaly, za nimiž stál Roger Dean. Barbarian je akční hra s bojovou tematikou, zasazená do fantasy světa, kde hrajete za — překvapivě — barbara. Meč, nepřátelé, přežití. Žánrově jde o akci s prvky beat 'em up, kde postupujete levely a sekáte do čehokoli, co se pohybuje.

A tady začíná problém. Ovládání je těžkopádné způsobem, který nejde svést jen na „jiná doba". I na tehdejší poměry měly akční hry lepší odezvu — vzpomeňte si třeba na Barbarian od Palace Software z roku 1987, který byl plynulejší. Tady se postava pohybuje, jako by brodila bahnem, soubojový systém je omezený a nepřátelé reagují způsoby, které se dají obtížně předvídat nebo číst. Frustrace nepramení z obtížnosti, ale z pocitu, že hra pracuje proti vám. To je rozdíl, který každý zkušený hráč pozná okamžitě.

Co Psygnosis umělo, byl vizuál. Grafika na dobové poměry obstojí — detailní sprity, přijatelné prostředí. Zvuk je průměrný, Sound Blaster z toho moc nevymáčknete. Hra zapadla do stínu výrazně hratelných konkurentů a dnes je spíše kuriozitou než klasikou. Zestárla špatně v těch věcech, na kterých záleží nejvíc: v tom, jak se hraje. Výtvarná stránka drží líp než mechaniky.

Dnes si ji zahrajete v prohlížeči přes DOSBox emulátory, a má smysl to udělat jednou — pokud vás zajímá, jak vypadal průměr žánru na PC v roce 1989. Jako historický snímek okamžiku, kdy akční hry na PC teprve hledaly své místo. Nostalgii vám ale nepřinese, pokud jste ji tehdy nehráli. A pokud ano, pravděpodobně si ji pamatujete přesně tak, jak si zaslouží — s mírnou bolestí hlavy.