Balance of Power 1990

Pamatuju si ten pocit, když jsem poprvé stiskl tlačítko, které mohlo spustit jadernou válku, a hra mi na celou obrazovku vypsala, že svět je v troskách a já jsem selhal. Žádné výbuchy, žádná animace — jen text. A přesto mě to praštilo víc než cokoliv jiného, co jsem tenkrát hrál.

Balance of Power: The 1990 Edition je geopolitická strategie Chrise Crawforda vydaná v roce 1989 pro MS-DOS a několik dalších platforem. Crawford, designérský vizionář, který nikdy nedělal hry pro masy, postavil celý koncept na jediném principu: studená válka jako šachová partie, kde remíza je jediný přijatelný výsledek. Hrajete za USA nebo SSSR, pohybujete se po mapě světa a snažíte se rozšiřovat vliv, aniž byste dotlačili soupeře do rohu, ze kterého nevidí jiné východisko než válku.

Mechanicky jde o sérii diplomatických a vojenských rozhodnutí — destabilizujete vládu tady, pošlete vojenské poradce tam, pohrozíte, ustoupíte, blufujete. Hra reaguje na každý tah přes index napětí, který sledujete s rostoucí úzkostí. Žádné armády na hexagonální mapě, žádné bitvy v reálném čase. Veškerý „boj" se odehrává v textových hlášeních a tabulkách vlivu. Pro kohokoli zvyklého na Civilizaci to může vypadat jako nudná administrativa — a pro část hráčů to nudná administrativa skutečně je.

Co ale Crawford dokázal, je pozoruhodné: simuloval ne konflikt, ale jeho předcházení. Výhra vypadá jako absolutní nuda — osm let uběhne, svět se trochu přehoupl na vaši stranu a nic explodovalo. Prohra je spektakulární a definitivní. Tahle asymetrie byla v roce 1989 návrhářsky odvážná a zůstává jí dodnes. Hra také obsahuje Crawfordův komentář ke každé zemi a regionu, který je místy zaujatý a datovaný, ale vždy názorový — což bylo v době bezduché herní dokumentace osvěžující. Dnes některé pasáže čtete s obočím nahoře, ale jako historický dokument myšlení té doby mají svou hodnotu.

Dnes Balance of Power sedne hráčům, kteří hledají hru jako myšlenkový experiment, ne jako zdroj adrenalinu. Není přátelská k nováčkům — dokumentace je nutnost, ne volitelný doplněk — a rozhraní je holé i na poměry MS-DOS. Ale pokud vás zajímá, jak někdo v roce 1989 vzal nejabstraktnější politický koncept studené války a proměnil ho v funkční herní systém, je tohle jedna z mála her, kde to opravdu fungovalo. Crawford dělal hry, které měly co říct. Tohle je jedna z nich.