Bylo mi třináct a táta přinesl domů kopii na disketách. Název zněl exoticky, obal vypadal jako něco mezi fantasy a dobrodružným románem z knihovny. Za hodinu jsem seděl přilepený ke 14palcovému monitoru a nechápal, proč mě tahle hra tak tahá dál.

Ancient Land of Ys je akční RPG japonského studia Nihon Falcom z roku 1989, portované na MS-DOS. Děj se odehrává v zemi Ys — kdysi prosperující říši, která upadla do chaosu a záhady. Hráč se ujímá Adola, mladého dobrodruha, který přichází odhalit pravdu o tomto ztracením světě. Příběh je na svou dobu překvapivě sevřený a atmosféra dusivá — Falcom vždy uměl budovat pocit místa lépe než řada západních soudobých vývojářů.
Soubojový systém je to, co hru tehdy odlišovalo a dnes mate. Žádné klikání, žádné menu útoků — prostě narazíte do nepřítele. Záleží na úhlu nárazu: čelní kolize vás poškodí, útok z boku nebo zezadu nepřítele sesype. Zní to primitivně, ale funguje to překvapivě dobře. Pohyb po mapě je plynulý a přímočarý, levelování organické. Kde hra škrtí, je orientace — dungeony jsou labyrintické a bez mapy nebo vlastních poznámek se člověk točí v kruhu doslova hodiny. Papír a tužka nebyly v roce 1989 volitelné doplňky.

Na západní PC trh přišel Ys jako závan něčeho jiného. Japonská akční RPG zde téměř neexistovala, a tenhle přístup — rychlé tempo, melodická hudba, žádné tahové pauzy — byl pro spoustu hráčů první ochutnávkou žánru, který pak Falcom celá léta kultivoval. Hudba stojí za zvláštní zmínku: i v dobové PC verzi si zachovala melodičnost, která nebyla pro tehdejší počítačové hry samozřejmostí. Dnes hra zestárla viditelně — grafika je skromná i na standardy roku 1989 a absence přehledné mapy je reálná překážka, ne nostalgická výzva.

Komu Ancient Land of Ys dnes sedne? Mainly těm, kdo chtějí pochopit, kde série Ys začínala, nebo fanouškům rané japonské herní produkce na PC. Není to titul pro každého — vyžaduje trpělivost a ochotu přijmout pravidla jiné doby. Ale pokud vám nevadí, že si ke hře přisednete s poznámkovým blokem a necháte se pohltit atmosférou místo grafickým výkonem, stojí za to si ji v prohlížeči pustit aspoň na hodinu. Jen pro ten pocit, jak jinak to celé mohlo vypadat.