Rok 1985, zimní prázdniny, a já sedím před monitorem místo toho, abych byl na svazích. Tenkrát by mě hra o lyžařském středisku s tajným agentem přilepila k obrazovce snadno. The Alpine Encounter od Ibid Inc to věděla a vsadila na kombinaci, která tehdy fungovala: špionážní zápletka, časový tlak a iluze svobody pohybu.

Jde o textovou adventuru s grafikou — žánr, kterému se v polovině osmdesátek říkalo interaktivní fikce a který ještě nevěděl, jestli chce být knihou nebo hrou. Hrajete za tajného agenta, který musí v alpském resortu vypátrat zloděje ukradených vojenských plánů a cenné vázy. Klasická studenoválečná kulisa, nic překvapivého, ale zasazení do lyžařského střediska dávalo celé věci lehce bondovský nádech — a to byl v roce 1985 prodejní argument sám o sobě.
Herní smyčka stojí na časovém limitu dvanácti herních hodin. Každá akce uždibuje kousek z tohoto fondu, takže bezmyšlenkovité bloudění vás zabije dřív než nepřátelé. Resort je prostorný, ale jen hrstka místností je skutečně relevantní pro řešení případu — zbytek je výplň, která spolkne váš čas, pokud nevíte, co hledáte. Mapa si tedy musíte kreslit na papír. Tehdy bylo to samozřejmostí, dnes to lidi odradí asi ve třetí místnosti.

Co the Alpine Encounter drží nad vodou, je právě ten tlak. Časomíra z adventury dělá něco mírně jiného než Zork nebo Hitchhiker's Guide — každé rozhodnutí má cenu a bezcílné prozkoumávání se trestá. Problém je, že parser roku 1985 od menšího studia jako Ibid Inc není žádný Infocom. Slovní zásoba je omezená, a hra občas nerozumí příkazům, které by Infocom spolkl bez mrknutí oka. Frustrace z rozhraní a frustrace ze záměrného designu se tu bohužel prolínají víc, než by bylo zdrávo.

Dnes si ji zahrajete nejspíš v DOSBoxu. Sedne těm, kdo mají rádi adventury s detektivní složkou a nevadí jim, že hra je spíš dokument doby než precizně vybroušený zážitek. Historicky je zajímavá jako příklad toho, jak malá studia v první půlce osmdesátek experimentovala s napětím a časovými mechanikami v žánru, který byl jinak dost pohodlný. Čekat od ní víc by bylo neférové — a čekat méně by bylo škoda.