Rok 1996. Na disku mi seděl Quake, kamarád mluvil o Duke Nukem 3D a já si instaloval sidescrollový akční průser, který vypadal, jako by přijel o tři roky pozdě na vlastní párty. Alien Rampage od Inner Circle Creations nebyl špatná hra. Byl prostě hra z jiné doby, vydaná ve špatné době.

Hraje se za mimozemšťana — mohutného, naštvaného, s těžkou výzbrojí — který se probíjí planetou plnou nepřátel. Žádná složitá zápletka, žádné morální dilemata. Jdeš doprava, střílíš, bereš vylepšení, zabíjíš bosse, opakovací. Čistý žánr: run and gun ve stylu, který slavil největší slávu někdy okolo roku 1993, kdy ještě Doom nebyl na světě a 2D akce kralovala.
Mechaniky fungují. Pohyb je svižný, zbraní je několik a střílení má tah. Hra netrpí tím, čím trpěly levné klony — ovládání reaguje, nepřátelé mají rozumný respawn a level design není náhodná kaše. Problém je jinde: chybí jakýkoliv moment překvapení. Po první hodině víš přesně, co tě čeká. Hra nemá žádný trik v rukávu, nenabídne nic, co by člověka zarazilo nebo přinutilo zapamatovat si konkrétní pasáž. Solidní, ale průhledná.

Proč si ji někdo pamatuje? Upřímně — moc lidí si ji nepamatuje. To je asi nejpoctivější odpověď. Alien Rampage vyšel ve chvíli, kdy trh hráčů stál před 3D revolucí a nikdo netoužil po dalším sidescrolleru, jakkoli slušném. O měsíc dřív nebo pozdějc by to nevadilo, ale rok 1996 byl v tomto ohledu nemilosrdný. Hra nebyla přešlapem — byla prostě přehlédnuta. Technicky na svou dobu obstojná, vizuálně průměrná, zvukově nezapamatovatelná.

Dnes Alien Rampage sedne tomu, kdo má chuť na krátkou, bezduchou akci bez nutnosti přemýšlet. Dvě hodiny, rychlý průchod, tečka. V prohlížeči přes DOSBox ji rozjedete bez problémů a nezabere čas na nastavení. Není to klenot, který by bylo nutné hrát. Je to spolehlivý průměr — a někdy je průměr přesně to, co člověk potřebuje, než zavolá zpátky do práce.