Rok 1989, já sedím u monitoru, táta čte v obýváku noviny a já procházím podivuhodnou krajinou, kde každý druhý předmět mě buď zmenší, nebo zvětší. Alice in Wonderland od Dale Disharoon, Inc. nebyla velká produkce — byl to textový parser s grafikou, který se pokusil přenést Carrollův nonsens do DOSu.
Hra vychází z klasické Alenky v říši divů a drží se její logiky víceméně věrně. Hráč se ocitne v podivném světě plném excentriků, královen a záhadných pravidel, kde cílem není akce, ale orientace — pochopit, co po vás kdo chce, a jak se v téhle překroucené realitě vůbec posunout dál. Zasazení je přesně takové, jaké od devadesátkové PC adventury na motivy Carrollovy předlohy čekáte.
Ovládání je textové — píšete příkazy, hra reaguje. Typická sloveso-podstatné jméno mechanika, jakou tehdy znali všichni, kdo se prokousávali Zork nebo King's Questem. Problém je, že parser má tendenci být vrtkavý. Napíšete správnou akci špatným slovem a hra vás přehlédne, jako byste tam nebyli. To bylo v roce 1989 standard, dnes to bolí víc. Grafika existuje — statické obrázky ke scénám — ale není to důvod, proč hru spouštět.
Co si z ní pamatuju, je spíš atmosféra než mechaniky. Carroll se do textové adventury hodí přirozeně — jeho svět je plný hádanek bez logiky a konverzací, kde nikdo nic vysvětlovat nehodlá. Hra tento přístup kopíruje, možná záměrně, možná proto, že autoři neměli čas na výpravnější dialogy. Dnes to zestárlo tak napůl. Nefrustruje vás obsah, frustruje vás rozhraní.
Dnes ji doporučím dvěma typům lidí: sběratelům textovek, kteří chtějí mít v hlavě katalog všeho, co na DOSu vzniklo, a milovníkům Carrollovy předlohy, kteří jsou schopní tolerovat parser z éry, kdy počítače nerozuměly synonymům. Ostatní se mohou spokojit s vědomím, že taková hra existuje.
old
