Dune 2000

Dune II z roku 1992 byl pro mnohé z nás první setkání s tím, co se pak začalo říkat real-time strategie. Seděl jsem u monitoru, koukal na pixelové červy požírající moje harvestery a poprvé v životě jsem pochopil, že strategie může být i zábava v reálném čase. O šest let později Westwood vydal Dune 2000 — remake téhož, leštěný, modernější, ale v jádru ten samý západ slunce nad Arrakisem.

Příběh drží věrně Herbertovu předlohu i původní hru. Na poušti Arrakis se tři rody — Atreides, Harkonnen a Ordos — bijí o kontrolu nad kořením, jedinou látkou, bez které se galaxie zastaví. Kdo ovládá koření, ovládá vesmír. Westwood tohle pochopil dobře a nechal vás vybrat stranu hned na začátku, přičemž každá frakce měla trochu jiný způsob, jak vám znepříjemnit život nepříteli.

Hratelnost je klasická RTS z druhé půlky devadesátek — stavíte základnu, těžíte koření harvestery, chráníte je před červy a soupeřovými jednotkami, pak zaútočíte. Ovládání bylo pro rok 1998 funkční, i když ve srovnání se StarCraftem, který vyšel ve stejném roce, Dune 2000 působí konzervativněji. Nemůžete vybírat skupiny jednotek tak pohodlně, pathfinding místy trpí záchvaty tvůrčí svobody a vaše tanky si občas samy zvolí okružní cestu přes půl mapy. Tohle není vzpomínka přikrášlená časem — tak to bylo i tehdy.

Co Dune 2000 dělalo dobře, bylo zpracování. Westwood přidal filmové mezisekvence s živými herci — ne velkorozpočtové, ale pro rok 1998 a herní průmysl působivé. Hudba Franka Klepackiho podtrhuje atmosféru pouštní planety přesně tak, jak má. A grafika, i když je dnes samozřejmě zastaralá, tehdy vypadala ostře a přehledně. Hra celkově působí jako poctivý, solidní remake — ne revoluce, ale slušně odvedená práce na přenesení klasiky do modernějšího kabátu.

Dnes Dune 2000 sedne hlavně těm, kdo původní Dune II znají a chtějí si ten zážitek zopakovat v trochu přívětivější podobě, nebo těm, kdo se zajímají o historii žánru RTS a chtějí vidět, kde to celé začínalo. Čekat od ní plynulost moderních strategií by byl omyl. Ale zapnout ji, zaslechnout ten charakteristický zvuk harvesteru vyjíždějícího pro koření a na dvacet minut se vrátit do roku 1998 — to stále funguje.